Historie reverzní osmózy nezačala jinak, než v laboratoři v roce 1748. Vynalezena Jean-Antoine Nolletem. Ovšem až v roce 1950 byla Univerzitou v Californii společně s Univerzitou na Floridě úspěšně použita pro filtraci mořské vody a výsledkem byla voda pitná.

Reverzní osmóza (RO) je tvořena velkou obdélníkovou plochou tvořenou ze semipermeabilní (polopropustné) membrány s vrstvou nenasákavé mřížky. Následně je plát srolován do ruličky, vstupní voda tudíž prostupuje přes celou plochu tohoto obdélníku, kde se postupně zachytávají nečistoty, než dojde na konec plátu (doprostřed role) a výsledkem jsou molekuly vody (H2O) pouze s 0,02-0,20 % zbytkových nečistot. 

Principem RO je fyzikální zákon - rozdíl tlaků na obou stranách membrány, kdy je na vstupu tlak vyšší a molekuly se snaží dostat do prostředí s nižším osmotickým tlakem.

RO je díky svým pórům o velikosti 0,1-1 nm (nanometr) velmi náchylná na ucpání a její následné znehodnocení, proto je nutné ji chránit několika způsoby a tím prodloužit její životnost a zaručit stabilně kvalitní vodu. 

Zásadními faktory pro prodloužení životnosti RO je předčištění vody pomocí sedimentačních filtrů o různé propustnosti. Velký vliv na propustnost RO má též vstupní tlak vody, ideální pro RO je tlak 6-7 bar (0,6-0,7 MPa). Další příplatkovou možností je tzv. otevíratelný oplachový ventil, který reguluje průtok vody kolem RO a v případě, že se otevře, je RO plným tlakem vody omývána.

Díky svým hyperfiltračním schopnostem je za RO pro přímou konzumaci následně doporučen přídavný uhlíkový filtr a mineralizační filtr.

Výkon námi používané RO je 150 - 250 l/den.
Maximální tlak vody na vstupu je 0,89 MPa.
Teplota vody 4 - 45 °C.

Jelikož je membrána velmi jemná, je nutné aby se neustále oplachovala a neucpala se, tudíž druhý výstup z RO je do odpadu, kam teče část vody se zakoncentrovanými nečistotami, které se v průběhu filtrace zachytily na membráně.

Závislost poměru mezi filtrovanou (F) a odpadní vodou (O) je na vstupním tlaku, tzv. čím je vstupní tlak vody vyšší, tím je poměr vyšší (méně vody do odpadu). Například pokud je vstupní tlak vody 2,5 bar, poměr F:O je 1:7. Pokud je tlak 7 bar, je poměr 1:2 = 1 litr filtrované ku 2 litrům odpadní vody (celkem na 1 litr filtrované se využije 3 litry pitné vody).
Proto pro šetření využité vody lze na sestavu namontovat přídavné pístové čerpadlo.